Jaroslav Svoboda

Jaroslav Svoboda (9. února 1938 v Sokolči u Poděbrad) se dostal do kontaktu se sklářskou tvorbou už v útlém věku, v brusičské dílně svého otce, který pracoval pro sklárnu Inwald v Poděbradech.

V letech 1953–1957 studoval průmyslovou školu sklářskou v Železném Brodu, oddělení broušení skla. V letech 1966–1970 pak dále studoval historii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze.

V letech 1966–1969 působil v Ateliéru broušení skla Ústředí uměleckých řemesel v Praze, zpočátku coby brusič, nakonec jako vedoucí brusičského ateliéru.

Na podzim 1969 se stal ředitelem sklárny ve Škrdlovicích, jejíž produkci udržel na vysoké úrovni a proměnil ji na významné centrum uměleckého sklářského řemesla. Působil zde do roku 1987. V letech 1970–1973, 1977–1980 a 1983 zde uskutečnil sklářská sympozia, na něž navázalo Sklářské sympozium Vysočina v roce 2012.

Koncem 80. let 20. století vedl ateliér skla na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze.

V roce 1990 založil vlastní sklárnu v Karlově u Žďáru nad Sázavou, když koupil objekt bývalé vesnické školy a přebudoval ho na sklářskou dílnu (Sklářská huť AGS Jaroslav Svoboda).